Nikluv denik

V ledadle jsem byl z emigrantu jen jediny Cech. Pak tam bylo nekolik Polaku a zbytek emigrantu byli lide z Indie.

Letadlo melo nejdrive mezipristani v Toronte, kde vystoupili 4 polske rodiny. S nima vystoupilo jen asi 8 Indu. Zbytek pokracoval do Calgary, kam letadlo letelo. Ja jsem letel jen do Calgary, ale zbytek Indickych emigrantu pokracovalo jinym letadlem v letu do Vancouveru.

Pristali jsme v Calgary okolo 6 hodny vecerni. Po imigracnim odbaveni a celni prohlidce jsem si vyzvedl kufr a sel smerem k vychodu, kde na me cekal muj stryc s jeho zenou a synem (podotykam ze jeho zena a syn byli rodili canadani a neznali skoro vubec nic z cestiny).

Jelikoz bydleli od Calgary asi 150 km, rekli me ze prespime v jednom mistnim hotelu a druhy den pojedeme jejich autem k nim domu.

Druhy den po snidani jsme tedy vyjeli. Jeli jsme smerem na zapad pres Rocky Mauntain. Nikdy jsem tak vysoke hory jeste nevidel. Na to ze byl konec kvetna bylo na vrcholcich hor hodne snehu. Silnice ale byli suche a dobre upravene.

Bylo krasne pocasi, tak jsme parkrat zastavili na odpocivadle a udelali nejake snimky hor. Kdyz jsme prejeli Rocky Mauntain, tak muj stryc schvalne udelal zajizdku, abych videl zase neco jineho. Rikal ze si sice zajedeme o 100 km vice, ale bude to stat za to.

A mel pravdu, sjizdeli jsme do prekrasneho Okanaganskeho udoli. Je to obovska zelinarska a ovocnarska oblast. Neco jako Litomericko-Lovosicka oblast, ale asi 1000 krat vetsi. Vsecky stromy byli v kvetu a mnoho druhu ovoce se jiz prodavalo ve stancich pri silnici. Zastavili jsme a koupili jsme si nejake tresne.

Pak jsme jeli okolo Okanaganskeho jezera smerem na jih. Projeli jsme mestem Kelowna a pak zastavili v male vesnicce Oliver. Prodavaji tam vyborne vino a nekolik lahvi jsme si koupili. Skoro vsichni lide v teto vesnicce pochazeji z Portugalska.

Nejlepsi canadska vina pochazeji prave z Okanaganske oblasti.

Pak jsme se vratili na puvodni plan cesty a jeli jsme dale na jih az jsme prijeli do jine horske oblasti ve ktere zil muj stryc a jeho rodina. Bydleli v malickem mestecku Kimberley. Zilo tam jen asi 600 lidi. Bylo to vlastne zimni lyzarske centrum.

Muj stryc tam zil z duvodu, ze tam kdysi byl zlaty dul, ale buhuzel byl uz vytezeny. Muj stryc tam kdysi pracoval jako vzorkar v chemicke laboratori. Kdyz ho propustili, tak si nasel podobne zamestnani v niklovych dolech na severu Canady.

Kdyz jsme vecer prijeli, tak jsme jen sli na veceri do mistniho baru a pak jsme hned jeli k nim domu. Tu noc jsem po celodenni jizde autem spal jako "zabity".

Druhy den rano po snidani za mnou prisel muj stryc a rika me: Jeste 3 dny budu doma a pak odletam do prace na sever Canady. Rikal me ze dela 9 tydnu v jednom kuse a pak ma 3 tydny volno. Byl jsem z toho dost "vyplaseny", protoze jeho zena a syn neumeli cesky ani "kvaknout" a ja prozmenu neznal skoro vubec anglicky.

Rikal jsem mu, nevim nevim, jak tech 9 tydnu preziju. Na to on me rekl, ze me uz prihlasili na anglicke korespondencni kursy anglictiny a tak budu busy.

3 dny se "prevalily" velice rychle a muj styc odjel. Prvni den jsem jen tak chodil ulicemi mestecka a cumel do vykladnich skrini. V kapse jsem mel par dolaru, cili jsem si toho moc koupit nemohl. Sice jsem si z Nemecka nejake penize privezl, ale ty jsem pouzil na zaplaceni ruznych poplatku pri prihlaseni a zazadani o pracovni povoleni. Take jsem si koupil nejake ucebnice anglictiny a za zbytek penez jsem si koupil tenisovou raketu.

Zjistil jsem totiz, ze v mestecku je tenisovy klub a jelikoz jsem jak v Cechach, tak i nekdy v Nemecku tenis hral, tak jsem si myslel, ze bych ho mohl hrat i tady. To se ukazalo, jako dobry napad. Denne jsem se poctive ucil anglicky a kdyz uz jsem toho mel dost, tak jsem vzal tenisovou raketu a sel na kurty. Tam jsem se alespon trochu odreagoval od tech 'stresu' v dome meho stryce.

Tam nerozumela me "chabe" anglictine ani "lopatka na smeti" (ha, ha). Strycova zena se snazila jak mohla, ale moc to nepomahalo.

Jedneho dne, kdyz jsem byl doma a ucil jsem se, tak zvonil telefon. Zena meho stryce me prinesla z pokoje prenosny telefon a podala me ho. V telefonu se ozvala nejaka zena a predstavila se jako ucitelka anglictiny z kursu, ktere jsem delal. Docela jsem ji i rozumel, ponevac ona ucila hodne emigrantu a tak se snazila mluvit pomalu a spisovne. Rikala me, ze potrebuje zjistit vice informaci o mem strycovi a jeho sponzorstvi. Rekl jsem ji ze muj stryc je v praci, ale ze s ni muze mluvit moje "aunti". Pak jsem podal telefon zpet zene mojeho stryce a ona se hrozne smala. Po ukonceni hovoru jsem se ji ptal, cemu se tak smala. Ona odpovedela, ze jsem rekl moji ucitelce ze muze mluvit s AUNTI (teticka). Rikala, ze to je velice zastarale britske slovo. Zadala me at ji nerikam aunt (teto), ale jejim kresnim jmenem Phillis. Byl jsem rad, protoze slovo aunt se me "pricilo" v hube.

Po tomto rozhovoru jsem se dozvedel, ze v Nemecku jsem se sice naucil asi 500 slov, ale 200 slov bylo britskych a ty v Canade nikdo nepouziva. Napriklad slovo TROUSERS ( to jsou dlouhe kalhoty) - misto toho pouzivaji jen slovo PANTS.

Jednoho dne jsem sel zase odpoledne na kurty. Jak tak jdu polni pesinou, tak me potka postak a rika: "Hi, how are you? Nice day, hej? Cumel jsem na nej jak blbec. Usmal jsem se a odesel. Kdyz jsem pak prisel vecer domu, tak jsem se pomoci slovniku ptal moji tety, co asi me ten postak rikal. To "Jak se mas?" jsem jeste pochopil, ale to "Nice day, hej" tedy moc ne. Postak mel jeste ke vsemu, jak me rikala strycova zena, vychodokanadsky prizvuk a tak se ani nedivila, ze jsem mu moc nerozumel. Prej ani ona mu nekdy nerozumi. Poprve co jsem byl v Canade jsem byl rad. Rikal jsem si, kdyz si ani canadani mezi sebou nerozumej, tak co na tom, ze nerozumim ja.

Konecne po 9 tydnech prijel stejc z prace. Hned jak prisel mu rikam, ze jsem si myslel ze uz to ani tady nevydrzim. Z 600 lidi v mestecku ani jedinej Cech a jen samy canadani. Docela se smal a rikal me, neboj tvoje "utrpeni" je skoro u konce. Az priste prijedu z prace, tak se budeme vsichni stehovat na ostrov Vancouver. Muj syn tam dostal praci a i ty tam budes mit vetsi nadeji nalesti praci ve tvem oboru instalater-topenar. No to jsem si oddychnul. Sli jsme to hned oba "oslavit" do jednoho mistniho baru.