Nikluv denik

Vecer jsem zavolal strejcovy a ptam se ho. Co myslis ze mam delat?

On na to, nebut blbec jako jsem byl ja. Kdyz jsem v roce 1968 prisel do Kanady, tak jsme porad parili s Cechama a Polakama a po 7 letech v Kanade jsem umel hovno anglicky. Pak jsem potkal rozvedenou kanadanku s 2 detma a ta me "klofla".  Ze zacatku jsme sice meli krize, ale vetsinou to byly z nedorozumeni v kazdodennim zivote a nejvice tedy z duvodu me slabe anglictiny.

Stryc me rikal, v Cechach jsem byl vyucen chemikem, ale neco podobneho jsem v Kanade delat nemohl. Kdyz jsem si pak moji kanadskou zenu vzal, tak jsem se za 2 roky naucil anglicky natolik dobre, ze jsem sel znova do skoly a dodelal jsem si alspon grade 9 english. S tim uz se neco dalo delat. Udelal jsem si nejake kursy a pak jsem dostal praci v medenych dolech na severu Kanady. Casem jsem se natolik zdokonalil, ze jsem si nasel i lepe placenou praci. Moji zene se to libilo, jelikoz mohla byt s detmi doma a nemusela do prace.

Strycova snaha primet me ke "zmene" zivota me moc nepomohla. Cim vic se blizil vikend, tim vice jsem nevedel co budu delat. Tesne pred vikendem me volal strejc a rika. Budu prodavat barak v Kimberley. Musim tam zajet a neco malo opravit, chces jet se mnou? Rikam proc ne, bude to alespon zmena. Stryc rika, autem tam ale nepojedu, to by bylo na dlouhy lokte. Poletime tam vsichni letadlem. Neboj, ja to budu platit. V patek po praci te vyzvednu u tebe doma. Zabal jsi neco jen na 2 dny. V patek me vyzvedl a prijeli jsme k nim domu. Jeho zena sedela v obyvaku a rikala, ze s nami poleti i jeji znama (Lori). Hned jsem se dovtipil, ze to bylo uz predem naplanovany.

Rikali ze ten chlapek co jejich dum rentoval se dneska odstehoval a tak dum jen trochu uklidime, aby se mohl dat v pondeli na prodej. Styc rikal, ze za chvili odjizdime na letiste a odletame vsichni do Crambrook. Tam si vyrentujeme auto a jdeme hned k nim domu (do Kimberley).

Kdyz jsme tam prijeli, tak stryc rekl, ze pujdeme nekam na veceri a potom prespime v mistnim hotelu. V dome pry neni na cem spat. Zastavili jsme v jedne restauraci, kde jsem jiz s mym strycem kdysi byl. Po veceri tam zacala hrat nejaka kapela a my vsichni jsme si sli zatancovat. Zrovna moc se me nechtelo, protoze jsem cely tyden makal a byl jsem dost unavenej. No ale premohl jsem se a snazil se venovat Lori, jak jen to slo.

Pak jsem se ptal strejce, jak to udelame se spanim. On me rika, no nemysli si, ze budes spat s ni. Zamluvili jsme 2 pokoje, v jednom budu spat ja s tebou a ve druhym moje zena s Lori. Kanadanky nejsou Cesky, ty nejdou s chlapem po 2 dnech do postele. Ptam se, doufam ze neni pobozna, to by me tak jeste schazelo. No neni, rikal, ale je zasadova.

Druhy den rano po snidani jsem zajeli k nim domu. Ja se strycem jsme trochu opravili plot, posekali travu a ostrihali kere. Zensky zatim vyprali zaclony, vyluxovali a vubec vycistili dum.

Odpoledne jsme se dohodli, ze si vezme pauzu a dodelame ostatni az v nedeli. Rozhodli jsme se, ze si udelame maly vylet. Zajeli jsme autem do Cranbrook. Chteli jsme si dat jen neco mensiho, protoze jsme nedlouho pred tim meli snidani. Muj stryc rekl, co kdybychom si objednali nejaky salat. Na jidelnim listku jich meli mnoho druhu. Stryc rekl, objednam ti neco, co mela rada tvoje matka, kdyz tady v roce 1986 byla na navsteve.
No tak me stryc objednal k obedu ten salat. Byli to spenatove listy s vlasskymi orechy. Zacal jsem to jist, bylo to velice chutne. Jak tak jim, tak nadzvednu jeden z listu a najednou vidim neco ruzoveho. Rikam jim, co to je? Stryc odpovedel, no to jsou tvoji mati oblibene shrimp(krevety).
Prestal jsem jist a stryc rika, proc uz nejis? Rikal jsem jim ze jsem "ztratil" chut, nemam totiz rad krevety. Hrozne se divili, rikali ze to je v Kanade specialita kazde restaurace.

Nechtel jsem aby se urazili (salat nebyl zrovna levny), tak jsem jim musel rici neco, co se me stalo v Nemecku (kdyz jsem tam zil).
Jednoho dne, kdyz jsem byl s Kristynou na malem vylete, tak jsme dostali hlad a tak jsme zastavili v jednom kramku a zakoupili nejake sendvice.
Jim tak ten sendvic a najednou me nekdo "poplacava" po rameni. Otocim se a tam stoji jeden muj kamos(Polak) z lagru a rika, koukam ze jste si objednali ty jejich sendvice?
No rikam, jsou docela dobry. A on rika, a vis co v nich je? No nevim a ani me to nezajima, protoze mam hrozny hlad. Pak se ptam, a co by asi tak v nich melo byt?
No jsou v nich zdovnice(zizali). Kroutim nevericne hlavou a podivam se do vnitrku sendvice a co nevidim. Neco maleho ruzoveho je tam mezi listami salatu.
Okamzite jsem jsem sendvic zahodil do odpadkoveho kose a udelalo se me "nevolno".
V zivote jsem krevetu nevidel a ani nikdy o ni neslysel, proto jsem si fakt myslel, ze to zizaly byli.
Muj kamos se me pak smal a rikal, ze si jen delal legraci. Vedel jsem uz predtim, jak se rekne polsky zizala. Je to zdovnica. S hackem nad z.

Muj stryc a jeho zena se take memu pribehu smali. Mysleli si, ze jsem si to vymyslel, ale byla to pravda.
Od te doby uz me nikdy shrimps salad nenabizeli.