sea

Ruduv denik

TÝDEN.CZ

26. 4. 2019
Rubrika: Osobni

Pokracovani me cesty za svobodou ... 3.dil

Autor: Ruda

28.07.2012 20:55

Kdyz jsme prijeli na nemecke hranice, bylo uz k veceru. Celnik si prohledl kamosuv pas, nahledl do auta, pak rekl nashledanou a behem 10 minut jsme byli v Nemecku.

Bylo to snadnejsi, nez jsem si predstavoval. Kamos me rikal, ze takle jezdej Nemci do Rakouska a zpet treba jen na obed.

Muj kamos bydlel az u Stuttgartu, cili se rozhodl, ze prespime v nejakem hotelu, dame si veceri, nejake to pivo a brzo rano vyrazime "domu".

Druhy den rano jsme se citili o hodne lepsi a hned po snidani jsme vyrazili. V aute jsme planovali, jak to udelame, abych mohl v Nemecku zustat. Muj kamos me rekl, ze nejlepsi bude, ze pojedeme do Frankfurtu nad Mohanem, on ze me tam vysadi pred lagrem. Budu tam muset pozadat o politicky asyl. Rekni jim, rikal, ze jsi prijel se zajezdem a odesel jsi z autobusu, protoze se uz do Ceskoslovenska nechces vratit. Nerikej jim nic o tom, ze mas pribuzny v Kanade, to by te v lagru nechteli ubytovat.

Kdyz jsme konecne prijeli do Frankfurtu bylo jiz pozde vecer. Nastesti on mesto docela dobre znal, protoze tam bydlela jeho segra(co se tam vdala). Kdyz jsme nasli lagr, sel se mnou az dovnitr a zeptal se jak se dostaneme do kancelare "asylovky". Pak jsme se rozloucili, rikal ze mu mam druhy den zavolat, jak jsem v lagru "poridil".

Pak odjel k jeho segre, kde chtel prespat, nez pojede rano zpet domu.

Byl jsem docela nervosni. Nemecky jsem znal jen par slov, tak jsem se obaval, ze me nebudou rozumet.

Otevrel jsem dvere do kancelare, tam sedel za stolem nejaky chlapek a rikal, co si preju. "Vykoktal" jsem, ze jsem Cech a zadam o politicky asyl. Nic nerekl, zvedl telefon a nekam volal. Asi po 3 minutach prisel nejaky jiny clovek, pozadal me o pas a lamanou cestinou se me zacal vyptavat na otazky o kterych me rikal muj kamos.

Rikal, ze dneska uz v lagru nikdo z uredniku neni, tak at jdu do jidelny na veceri(dal me nejaky kupony). Pak at jdu do jine budovi za rohem, kde me ubytujou. Rano at prijdu zpet do stejny kancelare, kde se mnou sepisou protokol.

Byl jsem docela hladovy a psychicky unaveny. Kdyz jsem prisel do jidelny, tak tam sedelo jen par lidi. Vsichni byli snede pleti, pak jsem zjistil, ze byli z Alzirska.

Snedl jsem veceri(mimochodem byla dobra) a pak jsem sel do te druhe budovy, kam me poslali v kancelari.

Jak tak jdu po chodbe, tak najednou slysim, jak se nekdo za rohem chechta. Kdyz jsem prisel na roh chodby, tak jsem tam videl stat 3 kluky a jednu holku. Vsichni byli mladi(vekem tak okolo 20 let). Prochazel jsem okolo nich a oni na me doslova "civeli". Rikal jsem si, proc asi cumi a pokracoval v chuzi. Kdyz uz jsem byl skoro na konci chodby, tak jsem najednou za sebou slysel jak nekdo cestinou rika. To by me zajimalo,co je to za chlapka? No nebyl jsem stary(bylo me jen 34), ale pro ne jsem byl zrejme "postarsi"(ha, ha).

Otocil jsem se a rikam. Je, vy jste Cesi? Oni na to, jo jsme, kdo jsi? Rikal jsem jim, ze jsem asi pred 2 hodinama prijel do lagru s mym kamosem. Pak jsem se jich ptal, proc na me tak "cuceli". Odvetili, ze jsou v lagru uz 2 tyden a zatim tam moc "belochu" nevideli. Jak rikali v lagru zilo 800 Turku, Alziranu, Libanoncu atd...

Zilo tam pry jen asi 25 Jugoslavcu, asi 15 Polaku a 4 Cesi. Jak jsem zjistil, oni prijeli spolecne na zajezd s Cedokem a kdyz se vraceli zpet do Ceskoslovenska, tak posledni den prespali ve Frankfurtu. Rano pry sli normalne na snidani a po snidani se "zdejchli" a taxikem odjeli do lagru.

Zajimavy bylo, ze jeden kluku s jeho holkou byli z Liberce(ja jsem zil az do mych 34 let v Jablonci, ktery je jen asi 13 km vzdaleny). Samozrejme ze jsme je neznal, Liberec uz v ty dobe mel 80 tisic lidi.

Dalsi kluk byl z Prahy a ten posledni z Moravy.

Ptal jsem se jich, kde se mam prihlasit, abych si mohl vyzvednout naky deky na spani. Rikali, ze pujdou se mnou. Po ceste jsme kecali o vsem moznym. Rekl jsem jim muj pribeh z Jugoslavie. Nemohli uverit, ze jsem neco takoveho zvladnul. Pak jsme prisli do nejake jine kancelare. Jeden z kluku umel docela dobre nemecky, tak jsem se ho snazil "drzet". Dostal jsem nejake povleceni na postele a klice od pokoje.

Pak jsem se s mojema novymi prateli rozloucil a rekl jsem jim, uvidime se na snidani. Byl jsem dost unaven a kdyz jsem konecne vlezl do postele, tak jsem hned usnul.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.13


Ruda

Samokecna, aneb jak vzdycky rikala moje mati, papir snese vsechno...
Ruda a Silvee.jpg
Oblíbenost autora: 9

O autorovi

Ziji jiz 29 roku v Kanade, rad cestuji a fotim. Mam rad prirodu a dobre lidi :)

Kalendář

<<   duben 2019

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

beach