sea

Ruduv denik

TÝDEN.CZ

26. 4. 2019
Rubrika: Osobni

Ukonceni skoly a tragedie v rodine meho stryce ... 14. dil

Autor: Ruda

28.07.2012 23:44

Po skole jsem nastoupil opet do stejne companie, pro kterou jsem delal, nez jsem sel do skoly. Zrejme si me oblibili, protoze jak se dozvedeli, ze uz me skola skoro konci, zavolali do Union Hall a vyzadali si me. Dostaval jsem jiz hodne samostatnych praci a byl jsem na to hrdy. 

V polovine roku (v cervnu) jsme se s Lori dohodli, ze se vezmeme. Chteli jsme si totiz koupit bytovku a nebo duplex. Meli bychom touto cestou zjiskat mortgage(pujcku na dum) "snadneji". 

Muj stryc me delal svedka na svatbe a po obradu vsem v restauraci po obede rekl toto: Kdyz jsem priletel poprve do Kanady, tak me kanadska vlada ubytovala v meste Brandonu v Manitobe. V zimnich mesicich tam byla ukrutna zima, mnohem vetsi nez v Cechach. Mel jsem ty zimy docela dost, proto jsem byl rad, kdyz za mnou na jare prisel muj kamos a rekl me: Za 3 tydny jedu do Victoria v British Columbia na svatbu svyho brachy. Nechces jet se mnou? Jedu autem, tak kdyz zaplatime spolecne benzin, nebude to tak drahy. Stryc zrovna nemel zadnou praci, tak rika, proc ne. Muze to byt docela prdel. Takze pry pak odjeli. Cesta jim trvala asi 3 dny, vzdycky nekde prespali v motelu.

Kdyz jsme prijeli do Victoria, rika muj strejc, neveril svym ocim. Bylo koncem brezna, kvetly tam japonske tresne, trava byla zelena, vsude na venkovnich kurtech se hral tenis a bylo tam i mnoho golfovych mist, kde se v te dobe hralo.

Kdyz bylo po svatbe, tak za mnou v nedeli prisel muj kamos a rika: Zitra se musime jet zpet domu do Manitoby, protoze jdu ve ctvrtek do prace. Muj stryc mu rikal: Nezlob se na me, ale ja uz zpatky nepojedu. Zustavam tady, moc se me tu libi. Neboj penize na benzin ti dam. Jeho kamos rika, ty si snad delas prdel? Ne, ne rika strejc, zustavam tady natrvalo. Jeho kamos rikal, ze kdyby nemel doma vaznou znamost, tak pry zustal ve Victoria taky.

No tak bylo po svatbe a zacal zase normalni zivot.  Snazil jsem se v praci delat i nejake prescasy, aby jsme usetrili vice penez na koupi domu. Jednoho dne jsem delal skoro az do vecera, kdyz za mnou prisel sef a rekl me, ze volala moje zena. Pry ji mam zavolat, ze je to dulezite. Hrozne jsem se divil, protoze Lori me nikdy do prace nevolala. Bylo uz stejne docela pozde, tak jsem rekl ze pojedu domu.

Kdyz jsem dojel domu, Lori me rekla ze se stala rodinna tragedie. Rikala, ze kdyz se muj stryc vracel z prace s jeho synem(Erikem) domu, tak se jedna z helikopter zritila. Volali pry z prace, ze tam poslali zachranare a ze presne nevedi, kdo v te helikoptere byl a kolik lidi zahynulo. V noci jsme pak dostali zpravu od zeny meho stryce, ze muj stryc je nazivu, ale zahynul Eric. Bylo mu jen 19 let.

Dozvedeli jsme se, ze kdyz muj stryc a jeho syn odletali z prace domu, tak bylo spatne pocasi. Muj stryc volal na Erica, at pry na neho pocka, ale ve vetru ho jeho syn neslysel a nastoupil do prvni helikoptery. Ta hned odletela, aniz by muj stryc mel cas nastoupit. Proto stryc odletel druhou helikopterou. Cestou zacalo snezit a tak se pilot druhe helikoptery vratil zpet na odletovou plochu. Prvni helikoptera se pry dostala do silne snehove boure a pilot zrejme ztratil orientaci. Snazil se pristat na zamrzlem jezere, ale nepovedlo se mu to a helikoptera se zritila do jezera. 7 lidi zahynulo, jen pilot vyvazl z velmi tezkymi zranenimy.

Nikdo z rodiny tomu nemohl uverit. Ja sam jsem byl take v soku. Znal jsem Erica docela dobre, protoze jsem s nimi zil prvnich 6 mesicu v jejich dome. Byl to dobrej kluk a mel do budoucna velike plany. Byla ho opravdu skoda. Muj stryc a hlavne pak jeho zena to nesli velice tezko. Jeste "stesti", ze muj stryc a Eric neleteli ve stejne helikoptere. Byli by mrtvi oba.

Kdyz se pak vysetrovalo, co se vlastne stalo, tak vyslo najevo, ze zakladna(odkud helikopery letali) prikazovala pilotovy at se vrati zpat na zakladnu. Pilot ale odmitl s tim, ze cestu dobre zna. Pilot sice do dneska zije, ale ma ochrnutou pater a poskozeny mozek a nikdo ho za havarii nemohl pro jeho zdravotni potize odsoudit.

Muj stryc dostal z prace 6 mesicu placene volno, to je vse, co pro neho mohli udelat. Po zkonceni pracovni neschopnosti dal muj stryc v dolech vypoved, protoze si nechtel pripominat smrt jeho syna.

Zacal pak delat v jinych dolech, blize k domovu. Dohodl jsem se s mym strycem ze koupime spolecne duplex. Jedna strana bude nase a druha jeho. Nebyl vecne doma a tak by to bylo lepsi i pro jeho zenu, ktera nesla umrti syna velice tezce.

Nasli jsme duplex ve velice pekne oblasti u lesoparku. Nebyl ani tak drahy, protoze vlastnik domu ho jen rentoval. Potreboval nejakou mensi upravu a oploceni. Obe casti byli uplne stejne(dokonce i koupelny) a tak jsem je vyboural a namontoval nove vany, umyvadla a zachody. Pak jsme obe pulky domu vymalovali. To uz jsme samozrejme delali rozdilne, protoze kazdy ma jine napady.

Moje zena a zena meho stryce jezdili do prace spolu, coz byla vyhoda. Travili spolu i hodne casu, coz zene meho stryce hodne pomahalo preckat dlouhou zimu.

Ja jsem v te dobe uz sel do skoly(do 4 rocniku) naposled. Posledni rocnik byl opravdu tezky a musel jsem se hodne snazit, abych ho v poradku zvladnul. Na konci tohoto roku se totiz psal zaverecny test na "Plumbing ticket". Museli jsme ho udelat minimalne na 70%. Bylo tam pres 200 otazek.

Nikdo z nasi tridy nevedel, jestli test udelal. Rikali nam totiz, ze se vysledky dozvime az za 3 tydny. Byli jsme vsichni dost nervozni a tak jsme se po skole rozhodli jit do jednoho mistniho baru, aby jsme se trochu "uklidnili".

V pondeli jsem sel zase normalne do prace(opet do stejne companie). Delal jsem cely mesic, nez jsem se konecne dozvedel, ze jsem zaverecne zkousky udelal na 83%, coz byl zrejme "zazrak".

Lori na me byla velice pysna a rikala me, ze ma pro me (za mou trpelivost ve skole) odmenu. Zamluvila pro me a pro meho stryce 2 letenky do Cech. Bylo to uz po zmene politiky (v roce 1994), cili se nebala, ze me v Cechach za muj utek zavrou.

Ja jsem nebyl v Cechach od roku 1987, tedy jen 7 let. Muj stryc ale letel do Cech poprve od roku 1968. Oba jsme se moc tesili...



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.59


Ruda

Samokecna, aneb jak vzdycky rikala moje mati, papir snese vsechno...
Ruda a Silvee.jpg
Oblíbenost autora: 9

O autorovi

Ziji jiz 29 roku v Kanade, rad cestuji a fotim. Mam rad prirodu a dobre lidi :)

Kalendář

<<   duben 2019

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

beach